Publikační činnost

Sborník rozhodnutí Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu vydaných v roce 2016 v oblasti zadávání veřejných zakázek

Tato publikace vznikla jako reakce na potřebu orientovat se a reagovat na aktuální dění v oblasti zadávání veřejných zakázek, v níž autoři aktivně působí, a v níž rozhodnutí soudů mají mnohdy téměř precedenční charakter. Při zadávání veřejných zakázek je tak potřeba postupovat v souladu s aktuální judikaturou, přičemž aby bylo možné v souladu s aktuální judikaturou postupovat, je třeba ji v prvé řadě znát.

Souhlas se změnou autorského díla

V právní praxi dochází nezřídka k uzavírání smluv o dílo, kupních či inominátních, jejichž předmět plnění se nějakým způsobem dotýká autorských práv. Smluvní strany takových smluv se stále častěji snaží s dotčenými autorskými právy vypořádat, což lze jistě kvitovat s povděkem, nicméně v mnoha případech smluvní ujednání neodpovídají tomu, co strany měly zájem sjednat. Zpravidla bývá smluvními stranami k autorskému dílu sjednáno poskytnutí licence a zejména v případech, kdy jde o licenci neomezenou, se mnozí z držitelů licence mylně domnívají, že mohou s autorským dílem nakládat de facto libovolně. Takovým přístupem pak bývají zpravidla zasažena zejména práva samotných autorů autorského díla. V tomto článku se proto hodláme zabývat primárně otázkou práv autorů autorských děl v souvislosti se změnami autorských děl třetími osobami. Více v tomto článku.

Prokazování splnění kvalifikace prostřednictvím členů podnikatelských seskupení (opodstatněnost a důsledky aktuální rozhodovací praxe ÚOHS)

S ohledem na aktuální rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v otázce prokazování splnění kvalifikace prostřednictvím členů podnikatelských seskupení je v takové situaci na místě obezřetnost, a to jak na straně zadavatelů, kteří prokázání splnění kvalifikace posuzují, tak dodavatelů, příp. jejich subdodavatelů, kteří splnění kvalifikace tímto způsobem prokazují. Více v tomto článku.

K otázce zajištění platnosti nepeněžních forem jistoty v průběhu zadávací lhůty

Nejednoznačná právní úprava institutu jistoty v § 67 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a existence jen velmi skromné relevantní rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „ÚOHS“ nebo „Úřad“) k tomuto tématu zanechávají v aplikační praxi některé otazníky, a to i přes blížící se konec účinnosti zákona. Zásadní interpretační nejasnosti se dotýkají především zákonné povinnosti uchazečů zajistit platnost nepeněžních forem jistoty a lhůt s tím souvisejících. Autoři tohoto článku se proto rozhodli navázat na diskuzi iniciovanou v nedávné době na serveru epravo.cz[1] a pokusit se rozvést některé zde naznačené otázky.

Odměna za vícepráce provedené bez povinného písemného dodatku aneb kde zůstala spravedlnost?

V převážné většině písemných smluv o dílo uzavřených do 31.12.2013 je sjednáno, že jakékoliv změny smlouvy o dílo, ať už se týkají kvality nebo rozsahu díla samotného nebo ceny za dílo sjednané, lze činit jen písemně. Jde-li o smlouvy o dílo dle občanského zákoníku (zák. č. 40/1964 Sb., dále též „OZ“), není ani takové ujednání zapotřebí, neboť OZ sám obsahuje ustanovení, že písemně uzavřená dohoda může být změněna nebo zrušena pouze písemně. Více v tomto článku.

Záruka na opravu věci

Starý občanský zákoník zakotvoval pro případ opravy věci záruční dobu na opravu v délce tří měsíců. Jak se to však má se zárukou na opravu věci dle stávajícího občanského zákoníku? Více v tomto článku

Okamžik uzavření smlouvy - konstitutivní a deklaratorní forma

Je běžnou praxí, že vyjednávají-li smluvní strany o smlouvě nad jejím písemným návrhem, považují smlouvu uzavřenou až okamžikem podpisu samotné listiny. Stejně tak dohodnou-li se smluvní strany na něčem ústně s tím, že o tom uzavřou písemnou smlouvu, cítí se být zpravidla zavázáni až okamžikem podpisu písemné smlouvy. Takto vnímaný okamžik vzniku smlouvy a okamžik vzniku její závaznosti však může být v některých případech z pohledu občanského zákoníku odlišný od skutečného okamžiku vzniku smlouvy a vzniku její závaznosti. Více v tomto článku.

Jak se vyhnout dluhům marnotratného manžela a ochránit před nimi společný majetek?

Pravděpodobně většina z nás zná ze svého okolí nějaký případ, kdy si jeden z manželů na sebe bere nekontrolovaně větší počet tu menších tu větších spotřebitelských půjček nebo úvěrů nebo případy kdy jeden z manželů propadne gamblerství nebo alkoholu a jeho závislost vede k zadlužování rodiny. Více v tomto článku

(Ne)dodržení sjednané formy dodatku smlouvy

Zpravidla ve všech písemných obchodních smlouvách lze nalézt ujednání o tom, že smlouvu lze změnit nebo zrušit jen písemně. Do jaké míry je takové ujednání závazné? Lze smlouvu zrušit nebo změnit i jinou formou? Více v tomto článku

K otázce zajištění platnosti nepeněžních forem jistoty v průběhu zadávací lhůty

Nejednoznačná právní úprava institutu jistoty v § 67 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a existence jen velmi skromné relevantní rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „ÚOHS“ nebo „Úřad“) k tomuto tématu zanechávají v aplikační praxi některé otazníky, a to i přes blížící se konec účinnosti zákona. Zásadní interpretační nejasnosti se dotýkají především zákonné povinnosti uchazečů zajistit platnost nepeněžních forem jistoty a lhůt s tím souvisejících. Autoři tohoto článku se proto rozhodli navázat na diskuzi iniciovanou v nedávné době na serveru epravo.cz[1] a pokusit se rozvést některé zde naznačené otázky.

Výzva k plnění vs. předžalobní výzva dle §142a občanského soudního řádu

Dne 1.1.2013 nabyla účinnosti novela (zák. č. 396/2012 Sb.), kterou bylo do právního řádu zakotveno ustanovení § 142a občanského soudního řádu (zák. č. 99/1963 Sb.). Uvedené ustanovení stanoví povinnosti, které musí žalobce splnit, aby mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Tento článek se zabývá otázkou, zda lze spojit výzvu ke splnění povinnosti dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) s předžalobní výzvou dle § 142a občanského soudního řádu. Naše úvahy budeme demonstrovat na peněžitém dluhu, který je nejčastěji soudně vymáhaným plněním. Více v článku.

Splatnost ceny dle občanského zákoníku

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“ nebo „OZ“) obsahuje v § 1963 a násl. zcela novou úpravu splatnosti ceny v rámci vzájemného závazku podnikatelů nebo závazku mezi podnikatelem a veřejnoprávní korporací. Cílem tohoto článku je analyzovat tuto novou právní úpravu účinnou od 1.1.2014 a poukázat na některé možné výkladové problémy.

Převod družstevního podílu v bytovém družstvu a jeho důsledky

Dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“ nebo „zákon o korporacích“), který upravuje problematiku převodu členského podílu v bytovém družstvu podrobněji než zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“ nebo „obchodní zákoník“), který byl účinný do 31.12.2013. Cílem tohoto článku je zejména upozornit na skutečnost, že nájem družstevního bytu převodem družstevního podílu v bytovém družstvu nově nezaniká, ale dochází k jeho převodu na nového člena.

Jednatelé jako kolektivní orgán

Dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“ nebo „zákon o korporacích“), který zcela nově umožňuje, aby jednatelé společnosti s ručením omezeným (dále jen „s.r.o.“) tvořili kolektivní orgán. Vzhledem k tomu, že zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“ nebo „obchodní zákoník“), který byl účinný do 31.12.2013, nic podobného neumožňoval, je cílem tohoto článku stručně shrnout rysy nové právní úpravy jednatelů jako kolektivního orgánu a upozornit na možné problémy při aplikaci nové právní úpravy, zejména co se týče odpovědnosti jednatelů za škodu.

Lhůta pro doručení žádosti o dodatečné informace k zadávacím podmínkám

Cílem článku je upozornit na potencionální rozpory, jež mohou nastat, resp. v praxi nastávají, při výkladu ustanovení věty druhé § 49 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách"), jež upravuje lhůty, ve kterých musí být zadavateli doručena žádost o poskytnutí dodatečných informací k zadávacím podmínkám.

Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny ve veřejných zakázkách ve vztahu k DPH

Při zadávání veřejných zakázek je běžnou a rozšířenou praxí zadavatelů stanovovat v zadávacích podmínkách požadavek na uvedení nabídkové ceny v členění nabídková cena bez daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), sazba DPH, výše DPH a nabídková cena vč. DPH, a to i přesto, že zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“) takové členění nabídkové ceny nepředepisuje. Uvedené členění nabídkové ceny je pak zpravidla dále přejímáno do obchodních a platebních podmínek stanovených zadavateli pro plnění veřejných zakázek, příp. do závazných návrhů smluv, jež zadavatelé činí přílohami zadávacích dokumentací.

Nový zákon o veřejných rejstřících

V rámci rekodifikace soukromého práva je věnováno nejvíce pozornosti zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“ nebo „nový občanský zákoník“) a zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“ nebo „zákon o korporacích“). Poměrně stranou zájmu zůstal rovněž velice důležitý zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „ZVR“ nebo „zákon o rejstřících“), který byl přijat oproti novému občanskému zákoníku nebo zákonu o korporacích poměrně nedávno (vyhlášen ve Sbírce zákonů byl dne 30.9.2013). Cílem tohoto článku je shrnout nejpodstatnější změny nové právní úpravy oproti úpravě účinné do 31.12.2013 a poukázat na možné problémy při aplikaci nové právní úpravy.

Informovaný souhlas pacienta s poskytováním zdravotních služeb

Právní úprava vztahu pacienta a jeho lékaře je nyní obsažena zejména v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotních službách“), který je účinný od 1.4.2012. V ust. § 28 odst. 1 zákona o zdravotních službách je stanoveno, že zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, pokud zákon o zdravotních službách nestanoví jinak.

Náhrada škody způsobené pracovním úrazem a relevantnost zdravotního stavu zaměstnance před pracovním úrazem

Právní úprava odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem je již přes čtyřicet let ve své podstatě neměnná. Rovněž judikatura Nejvyššího soudu zůstává konstantní a vychází z názorů vyřčených v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Přesto, nebo možná právě proto, se objevují snahy zaměstnavatelů a jejich pojišťoven výklad nyní účinné právní úpravy zpřísnit vůči zaměstnancům. Tento článek se zabývá zejména problematikou příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a škodou způsobenou zaměstnanci a relevantností zdravotního stavu zaměstnance před pracovním úrazem.

Odpovědnost za škodu v souvislosti s porušením právních povinností zadavatele při zadávání veřejné zakázky

Zadavatelé veřejných zakázek se nezřídka dopouští pochybení při zadávání veřejných zakázek. Taková pochybení, např. neuzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky s dodavatelem, se kterým by jinak smlouva uzavřena být měla (nezákonné zrušení zadávacího řízení), mohou mít za následek vznik škody na straně dodavatele. Prakticky však k uplatňování nároku na náhradu škody ze strany dodavatelů nedochází. Tento článek má proto za cíl stručně pojednat o tom, jaké podmínky ovlivňují uplatnitelnost nároku na náhrady škody vůči chybujícímu zadavateli.

Doručování a okamžik doručení písemnosti prostřednictvím datové schránky a prostřednictvím elektronických nástrojů v režimu zákona o veřejných zakázkách

Doručování písemností prostřednictvím datové schránky a prostřednictvím elektronických nástrojů v režimu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o veřejných zakázkách“ nebo jen „ZVZ“) představuje jednu z mnoha oblastí zákona o veřejných zakázkách, jež v praxi při zadávání veřejných zakázek budí rozpaky, zejména u zadavatelů. Je tomu tak proto, že institut doručování písemností v režimu ZVZ postrádá speciální úpravu. Tento článek si klade za cíl upozornit na nejasnosti, které mohou při doručování písemností a určování okamžiku doručení písemnosti „elektronickou cestou“ v rámci zadávacích řízení veřejných zakázek nastat, a to z pohledu zadavatele, který nese za zákonnost průběhu zadávacího řízení odpovědnost.

Obnova účasti společníka na společnosti po provedení exekuce

Exekuci lze provést dle ust. § 63 exekučního řádu ve spojení s ust. § 320 a § 320a o.s.ř. mimo jiné také postižením obchodního podílu povinného na společnosti nebo postižením členských práv a povinností povinného jako člena družstva. Článek se zabývá situací, kdy dojde k dobrovolnému zaplacení exekuované částky po vydání exekučního příkazu k postižení obchodního podílu a otázkou následné obnovy účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným. Vzhledem k obdobnosti právní úpravy lze však závěry tohoto článku vztáhnout i na obnovu členských práv a povinností člena družstva nebo obnovu účasti komanditisty v komanditní společnosti.

K přeměně běžného nájmu na nájem družstevní při koupi bytového domu družstvem

V rámci privatizace bytových domů často dochází k situaci, kdy nájemci bytů v domě, který patří obci, založí bytové družstvo za účelem nabytí bytového domu do vlastnictví tohoto bytového družstva. Původní nájemci se stanou členy bytového družstva a byt, který každý nájemce užíval na základě nájemní smlouvy s obcí, bude užívat na základě nájemní smlouvy s  bytovým družstvem. Pokud mezi družstvem a jeho členem není uzavřena nová nájemní smlouva, vyvstává pak otázka, zda se bez dalšího mění původní nájemní vztah na družstevní nájem a jakou roli v této transformaci hrají stanovy bytového družstva.

Limity prokazování technického kvalifikačního předpokladu certifikátu ISO při zapojení subdodavatelů do plnění veřejné zakázky před účinností transparenční novely zákona o veřejných zakázkách

Certifikát systému řízení jakosti vydaný podle českých technických norem akreditovanou osobou (všeobecně známý též jako „certifikát ISO“) byl do 31.3.2012 jedním z technických kvalifikačních předpokladů, jejichž splnění uchazečem o veřejnou zakázku mohl zadavatel požadovat. S účinností transparenční novely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „novela“), to však nadále není možné, jelikož původní ustanovení § 56 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“), ve znění do 31.3.2012, bylo novelou bez náhrady zrušeno. Účelem tohoto textu je poukázat na limity prokazování splnění kvalifikačního předpokladu certifikátu ISO v situacích, kdy dílčí část veřejné zakázky má být plněna též subdodavatelem.

Přechodná ustanovení nového občanského zákoníku k zásadě superficies solo cedit

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „nový občanský zákoník“ nebo „NOZ“) zavádí do českého právního řádu staronovou zásadu superficies solo cedit, tj. povrch ustupuje půdě. V praxi to znamená, že stavba již nebude samostatnou nemovitou věcí, nýbrž součástí pozemku, na kterém byla zřízena. Obnovit tuto zásadu však nelze jednorázově bez ohledu na vlastnická práva vlastníků pozemků a staveb na nich zřízených[1]. K bezproblémovému přechodu na novou právní úpravu je třeba přechodných ustanovení, jimiž se zabývá právě tento článek. Účelem článku je poskytnout obecný přehled o těchto přechodných ustanoveních a upozornit na některé možné problémy, které mohou nastat po účinnosti NOZ.

Stanovisko k „Doporučení MMR postupu u zakázek, u kterých má být smlouva uzavřena po 1.4.2012“

Dne 1. 4. 2012 nabyl účinnosti zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „novela“). Tato novela, mimo jiné, přináší významnou změnu limitů pro veřejné zakázky, které mají být zadávány v režimu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“). K novele vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) doporučení postupu u zakázek, u kterých má být smlouva uzavřena po 1. 4. 2012, jenž vyvolává u mnoha zadavatelů ohledně jejich postupu při výběru dodavatele ve veřejných zakázkách s předpokládanou hodnotou od 1 mil. Kč do 2 mil. Kč, resp. od 3 mil. Kč do 6 mil. Kč zahájeného a neukončeného dle právní úpravy zadávání veřejných zakázek účinné do 31. 3. 2012 značnou nejistotu. Důvodem nejistoty zadavatelů je především skutečnost, že dle MMR lze přechodná ustanovení novely, tedy možnost dokončit řízení dle dosavadních právních předpisů, aplikovat pouze na zadávání veřejných zakázek v režimu ZVZ, ovšem nikoliv na postup mimo režim ZVZ. V tomto článku se pokusíme nejistotu zadavatelů ve výše naznačeném smyslu zmírnit.

Bezdůvodné obohacení na straně nájemce jako objednatele díla prováděného na pronajaté věci

V běžném životě se nezřídka stává, že nájemce objektu, ať už jde o podnikatele či nepodnikající fyzickou osobu, chce pronajatý objekt upravit tak, aby odpovídal co nejvíce jeho představám či potřebám. Za tímto účelem si nájemce objedná u stavební společnosti (zhotovitele) patřičné stavební úpravy, které zhotovitel též řádně provede a nájemce přijme. Smluvní strany však poté zjistí, že mezi nimi uzavřená smlouva o dílo je od počátku neplatná a nájemce odmítne cenu za zhotovení díla uhradit. V tuto chvíli je pro účely vyrovnání závazků potřeba zodpovědět dvě základní otázky:

  1. Vzniklo bezdůvodné obohacení na straně nájemce, nebo se bezdůvodně obohatil pronajímatel, jako vlastník objektu, na němž zhotovitel provedl stavební úpravy?
  2. Jaká je výše bezdůvodného obohacení?

Odpovědi poskytne tento článek