Aktuálně

(opodstatněnost a důsledky aktuální rozhodovací praxe ÚOHS)

S ohledem na aktuální rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v otázce prokazování splnění kvalifikace prostřednictvím členů podnikatelských seskupení je v takové situaci na místě obezřetnost, a to jak na straně zadavatelů, kteří prokázání splnění kvalifikace posuzují, tak dodavatelů, příp. jejich subdodavatelů, kteří splnění kvalifikace tímto způsobem prokazují.

V převážné většině písemných smluv o dílo uzavřených do 31.12.2013 je sjednáno, že jakékoliv změny smlouvy o dílo, ať už se týkají kvality nebo rozsahu díla samotného nebo ceny za dílo sjednané, lze činit jen písemně. Jde-li o smlouvy o dílo dle občanského zákoníku (zák. č.40/1964 Sb., dále též „OZ“), není ani takové ujednání zapotřebí, neboť OZ sám obsahuje ustanovení, že písemně uzavřená dohoda může být změněna nebo zrušena pouze písemně.

Starý občanský zákoník zakotvoval pro případ opravy věci záruční dobu na opravu v délce tří měsíců. Jak se to však má se zárukou na opravu věci dle stávajícího občanského zákoníku?

Je běžnou praxí, že vyjednávají-li smluvní strany o smlouvě nad jejím písemným návrhem, považují smlouvu uzavřenou až okamžikem podpisu samotné listiny. Stejně tak dohodnou-li se smluvní strany na něčem ústně s tím, že o tom uzavřou písemnou smlouvu, cítí se být zpravidla zavázáni až okamžikem podpisu písemné smlouvy. Takto vnímaný okamžik vzniku smlouvy a okamžik vzniku její závaznosti však může být v některých případech z pohledu občanského zákoníku odlišný od skutečného okamžiku vzniku smlouvy a vzniku její závaznosti. 

Pravděpodobně většina z nás zná ze svého okolí nějaký případ, kdy si jeden z manželů na sebe bere nekontrolovaně větší počet tu menších tu větších spotřebitelských půjček nebo úvěrů nebo případy kdy jeden z manželů propadne gamblerství nebo alkoholu a jeho závislost vede k zadlužování rodiny.

Zpravidla ve všech písemných obchodních smlouvách lze nalézt ujednání o tom, že smlouvu lze změnit nebo zrušit jen písemně. Do jaké míry je takové ujednání závazné? Lze smlouvu zrušit nebo změnit i jinou formou?

Dne 1.1.2013 nabyla účinnosti novela (zák. č. 396/2012 Sb.), kterou bylo do právního řádu zakotveno ustanovení § 142a občanského soudního řádu (zák. č. 99/1963 Sb.). Uvedené ustanovení stanoví povinnosti, které musí žalobce splnit, aby mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“ nebo „OZ“) obsahuje v § 1963 a násl. zcela novou úpravu splatnosti ceny v rámci vzájemného závazku podnikatelů nebo závazku mezi podnikatelem a veřejnoprávní korporací. Cílem tohoto článku je analyzovat tuto novou právní úpravu účinnou od 1.1.2014 a poukázat na některé možné výkladové problémy.

Dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“ nebo „zákon o korporacích“), který upravuje problematiku převodu členského podílu v bytovém družstvu podrobněji než zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“ nebo „obchodní zákoník“), který byl účinný do 31.12.2013. Cílem tohoto článku je zejména upozornit na skutečnost, že nájem družstevního bytu převodem družstevního podílu v bytovém družstvu nově nezaniká, ale dochází k jeho převodu na nového člena.