Aktuálně

Starý občanský zákoník zakotvoval pro případ opravy věci záruční dobu na opravu v délce tří měsíců. Jak se to však má se zárukou na opravu věci dle stávajícího občanského zákoníku?

Je běžnou praxí, že vyjednávají-li smluvní strany o smlouvě nad jejím písemným návrhem, považují smlouvu uzavřenou až okamžikem podpisu samotné listiny. Stejně tak dohodnou-li se smluvní strany na něčem ústně s tím, že o tom uzavřou písemnou smlouvu, cítí se být zpravidla zavázáni až okamžikem podpisu písemné smlouvy. Takto vnímaný okamžik vzniku smlouvy a okamžik vzniku její závaznosti však může být v některých případech z pohledu občanského zákoníku odlišný od skutečného okamžiku vzniku smlouvy a vzniku její závaznosti. 

Pravděpodobně většina z nás zná ze svého okolí nějaký případ, kdy si jeden z manželů na sebe bere nekontrolovaně větší počet tu menších tu větších spotřebitelských půjček nebo úvěrů nebo případy kdy jeden z manželů propadne gamblerství nebo alkoholu a jeho závislost vede k zadlužování rodiny.

Zpravidla ve všech písemných obchodních smlouvách lze nalézt ujednání o tom, že smlouvu lze změnit nebo zrušit jen písemně. Do jaké míry je takové ujednání závazné? Lze smlouvu zrušit nebo změnit i jinou formou?

Dne 1.1.2013 nabyla účinnosti novela (zák. č. 396/2012 Sb.), kterou bylo do právního řádu zakotveno ustanovení § 142a občanského soudního řádu (zák. č. 99/1963 Sb.). Uvedené ustanovení stanoví povinnosti, které musí žalobce splnit, aby mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“ nebo „OZ“) obsahuje v § 1963 a násl. zcela novou úpravu splatnosti ceny v rámci vzájemného závazku podnikatelů nebo závazku mezi podnikatelem a veřejnoprávní korporací. Cílem tohoto článku je analyzovat tuto novou právní úpravu účinnou od 1.1.2014 a poukázat na některé možné výkladové problémy.

Dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“ nebo „zákon o korporacích“), který upravuje problematiku převodu členského podílu v bytovém družstvu podrobněji než zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“ nebo „obchodní zákoník“), který byl účinný do 31.12.2013. Cílem tohoto článku je zejména upozornit na skutečnost, že nájem družstevního bytu převodem družstevního podílu v bytovém družstvu nově nezaniká, ale dochází k jeho převodu na nového člena.

Dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“ nebo „zákon o korporacích“), který zcela nově umožňuje, aby jednatelé společnosti s ručením omezeným (dále jen „s.r.o.“) tvořili kolektivní orgán. Vzhledem k tomu, že zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“ nebo „obchodní zákoník“), který byl účinný do 31.12.2013, nic podobného neumožňoval, je cílem tohoto článku stručně shrnout rysy nové právní úpravy jednatelů jako kolektivního orgánu a upozornit na možné problémy při aplikaci nové právní úpravy, zejména co se týče odpovědnosti jednatelů za škodu.

Cílem článku je upozornit na potencionální rozpory, jež mohou nastat, resp. v praxi nastávají, při výkladu ustanovení věty druhé § 49 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách"), jež upravuje lhůty, ve kterých musí být zadavateli doručena žádost o poskytnutí dodatečných informací k zadávacím podmínkám.